07.07.09

Další sada odrážek - tentokrát jsem uklízel

Posted in Nezařazeno at 10:37 by Martin

Když jsem byl malý, říkali mi naši… Totiž, neříkali, ale paní učitelky ve škole byly vždycky celé hin z mých slohových prací. Literární schopnost (nebo alespo�? schopnost vyplodit středně dlouhý souvislý text na požádání) ovšem utrpěla hluboké šrámy při střetu s každodenní nezbytností přehledně vysvětlovat klientům velmi komplikované věci ve velmi krátkých větách a to ještě tak, aby to nebylo moc konkrétní, klient byl spokojený a e-mail maximálně na jednu stránku.

Bohužel to všechno vede k tomu, že při pohledu na několik zápisků v posledních měsících a letech dospívám k závěru, že jsem schopen tvořit pouze v odrážkách. Poněvadž s tím nic nenadělém, tady jich máte další várku:

Vzal jsem si den dovolené a rozhodl se deratizovat své staromládencké doupě. Tento proces ve mně zanechal hluboké dojmy a přiměl mě k zamyšlení nad několika novými aspekty uklízení, jako například:

- kde se všechen ten prach kurva bere?
- špinavou ponožku lze najít pod hromadou čehokoli, a to včetně věcí jako je jídlo, jiné, čerstvě vyprané ponožky, nářadí nebo léky. Ponožka bude lichá.
- všechny ponožky jsou liché, jen některé jsou si trochu podobné a tak je lze nosit současně. Lichosti nabývají prvním vypráním, poté už nikdy pár dohromady nedáte;
- naopak věci jako chybějící třetí DVD do sady, peníze v jakékoli zrovna platné měně, chybějící polovina šroubků do čehokoli, ztracená účtenka (ta ovšem jen do konce záruční doby), poživatelné potraviny a nabíječky k polovině spotřebičů v domácnosti se zjevně domluvily, zmutovaly do nějaké zvlášť eklhaft formy Transformera a odešly definitivně pryč;
- lišejník vyroste na hrnku se zbytkem kávy do týdne, ve skleničce se zbytkem sirupu do tří dnů a na chlebu kdykoli, kdy zrovna máte hlad a chcete si ten chleba dát;
- sprchové gely docházejí vždycky zárove�?, a to i když jich máte pět různých;
- pokud vydrží vonítko do záchodové mísy déle než týden, znamená to, že jste to buď zapoměli rozbalit, nebo není poznat, že to došlo, nebo to není záchodové vonítko a pak vás Crom ochra�?uj;
- ať vrátíte lahví od piva sebevíc, nikdy to na celý nový nákup stačit nebude;
- nejhůř v koši smrdí kosti od pečeného kuřete (neptejte se proč, je to prostě tak);
- sporák se zašpiní vždycky. I kdybyste týden jen ohřívali čistou vodu v čistém hrnci, na konci tam budou hnědá vypálená kolečka s takovými těmi oslizlými kousky, co se evidentně drží tlapkama a nepustí a nepustí. Ludry.
- přípravek na záchod ve tvaru husího krku stojí v Tescu od patnácti do stopadesáti korun a kromě parfému mají všechny totožné složení. Rozdíl jsem nepochopil.
- přes špinavé záclony není vidět a smrdí z nich prach. Vyprané záclony voní (do prvního luxování) a vidět přes ně bohužel je. Sajrajt na oknech, ale to jsem už nedal;
- oholené kousky fousů vlezou všude, ale drží se zásadně na viditelných plochách. Taky lepí. Každej zvlášt. Ludry…
- už nikdy na sebe nebudu cenit zuby do zrcadla, když si je čistím. Ty fleky od pasty nejdou dolů.
- když oberete z kytek hnědé listy, nepomůže jim to, ale vypadá to u vás o něco méně jako v rodině Adamsovcov;
- když to kvete, je to živé;
- to je dobře jen u květin, to například z pánví se to blbě meje;
- když to kvete fakt dobře, nejspíš je to umělohmotné;
- sebevětší krabice na drobnosti, které se “můžou hodit” přetéká věcmi, které se mohou hodit a nelze je vyhodit;
- žádný byt není dost malý na to, aby se kvůli délce úklidu v okamžiku jeho dokončení kriticky neblížil okamžik, kdy je třeba začít z druhého konce znovu.

Jaké z toho plyne poučení? Potřebuju víc disciplíny na průběžný úklid, větší byt, víc nábytku a placenou uklízečku. Tohle se přece nedá provozovat dlouhodobě…

Permalink